VYPLATÍ SE OPUSTIT 0% GARANCI U PENZIJKA?

VYPLATÍ SE OPUSTIT 0% GARANCI U PENZIJKA ? 

Od začátku roku 2013 platí nová pravidla pro penzijní připojištění,  které se nyní správně jmenuje Doplňkové penzijní spoření. Mnoho klientů se ptá, zda má tento produkt smysl v nových podmínkách zřizovat, případně jakou strategii zvolit.

První změna se týkala výše státních příspěvků, kde se zvýšila minimální výše měsíční úložky, u které vzniká nárok na státní příspěvek (ze 100 Kč na 300 Kč měsíčně) a s ní i minimální výše státního příspěvku ( 50 Kč na 90 Kč). Zvýšila se také maximální výše státního přípěvku – 230 Kč při vkladu 1 000 Kč měsíčně. Dříve to bylo 150 Kč při vkladu 500 Kč. Výši státního příspěvku nyní vypočítáte jako 90 Kč + 20% z částky nad 300 Kč.

Z pohledu poměru vkladu k inkasovanému státnímu příspěvku jde tedy pro klienty o krok vzad – dříve jsme při minimální úložce dostali příspěvek státu ve výši 50%, nyní je to 30%, při maximálním vkladu jsme dříve mohli počítat 30% státního příspěvku, kdežto nyní pouze s 23%. To vše při vyšším vkladu.
Důvodem k těmto krokům bylo přimět lidi k tomu, aby začali spořit vyšší částky. Což se částečně podařilo. Z 465 Kč v roce 2012 se průměrný příspěvek klientů zvýšil na 580 Kč v 1.čtvrtletí 2015, což je sice téměř o 30% více, ale i tak stále tato platba jako doplněk ke státnímu důchodu nic neřeší.

Tab.1 Přehled výše státního příspěvku u doplňkového penzijního spoření

Příspěvky nad 1 000 Kč do 2 000 Kč jsou daňově uznatelné.

Penzijní spoření je tedy nyní vzhledem ke státním příspěvkům atraktivní do 1.000 Kč/měsíc.

Druhá změna, podle mého názoru podstatnější, se týkala rozdělení systému penzijního spoření na dvě odlišné části – na transformované fondy a na účastnické fondy.

Transformované fondy jsou pokračovatelem původní formy penzijního připojištění. To znamená, že garantují svým klientům, že žádný rok neutrpí ztrátu, tedy že jejich minimální výnos může být nejhůře 0%. Aby fondy na tuto garanci mohly dodržet, musí investovat do konzervativních investičních nástrojů, kde můžeme očekávat průměrný roční výnos mírně nad úrovní inflace. Toto nastavení prakticky popírá základní investiční principy, protože konzervativní investice rozhodně není tou správnou investicí na dlouhou dobu. V těchto fondech mohou spořit pouze klienti, kteří podepsali smlouvu penzijního spoření do 31.12.2012.

Účastnické fondy naproti tomu nabízejí klientům možnost výběru mezi různými strategiemi (nejčastěji konzervativní, smíšená, dynamická), s různým mixem akcií a dluhopisů, což konečně naplňuje myšlenku penzijního spoření jako dlouhodobého produktu, který má vygenerovat další peníze ke státnímu důchodu a který má mít výnos nad inflaci. Klienti zde mají vyšší potenciál výnosu, ale samozřejmě zde neplatí „garance 0%“ jako v transformovaných fondech. Do těchto fondů vstupují všichni klienti, kteří podepsali smlouvu doplňkového penzijního spoření po 1.1.2013 a přestoupit do nich mohou i klienti, kteří mají své peníze v transformovaných fondech.

Před startem tohoto nového rozdělení byli lidé strašeni, že o své peníze mohou v účastnických fondech přijít, což mohutně podporovaly i některé velké poradenské sítě, takže to vedlo k obrovskému nárůstu nových smluv na konci roku 2012.

Jak je to tedy doopravdy ?

Klienti o své peníze v nových fondech přijít nemohou, protože právě nový systém (podložený zákonem) zaručuje, že peníze vkladatelů jsou odděleny od majetku penzijní společnosti. Což mimochodem ve starém systému neplatilo

Klienti, kteří investují ve vyváženém nebo dynamickém portfoliu mohou být vystaveni kolísání trhů a tím i hodnoty svých úspor, ale v dlouhodobém horizontu budou jejich výnosy mnohem vyšší než u transformovaných fondů.

Přestože od počátku této reformy uběhly teprve necelé tři roky, podívejme se na malé srovnání výnosů transformovaných fondů a dynamických účastnických fondů.

Tab.2 – Transformované fondy – připsané výnosy

U účastnických dynamických fondů je situace trošku komplikovanější, protože, aby mohly začít naplňovat investiční strategii, musely nejprve splnit limit pro minimální objem majetku (50 mil. Kč), takže některé z nich začaly pracovat dle dané strategie až v průběhu roku 2013 nebo dokonce 2014.

Tab.3 – Účastnické fondy (dynamická strategie) zhodnocení

* AXA nemá dynamický fond

** U penzijní společnosti ING došlo k přejmenování na NN a k nahrazení fondu světových akcií růstovým fondem (klienti získali 10% podílových jednotek navíc)

Při porovnání výnosů „starého“ penzijního spoření a nových dynamických fondů, které obsahují nejvyšší podíl akcií je vidět, že zatímco zhodnocení u starých transformovaných fondů se podle očekávání pohybovalo těsně nad úrovní inflace, dynamické fondy i přes výrazné poklesy, které zaznamenaly akciové trhy během letošního roku, mají průměrné zhodnocení od počátku své existence mnohem vyšší .

Jestliže vám tedy zbývá do důchodu déle než 10 let, nebojte se přejít do dynamické strategie, protože v dlouhodobém horizontu se to vyplatí.

Nenechte se odradit novinovými titulky typu „penzijní fondy letos prodělávají“, které se objevily po zářijovém prudkém poklesu akciových trhů. Samozřejmě, že v dynamické strategii nelze očekávat, že by fondy každý rok byly v plusu, ale dlouhodobě se budou chovat stejně jako klasické podílové fondy
a budou mít vyšší zhodnocení než konzervativní „staré penzijko“.

Petr Ondroušek – PO Investment
2.11.2015

Kontaktujte mě, pokud chcete poradit s nastavením svých osobních financí.