SNÍŽÍ SE PROVIZE, ZMĚNÍ SE NĚCO ?

SNÍŽÍ SE PROVIZE. ZMĚNÍ SE NĚCO ?

Součástí právě schvalovaných změn zákona č.277/2009 Sb. o pojišťovnictví je i návrh na snížení provizí za sjednávání smluv životní ho pojištění. Pominu-li skutečnost, že stát by neměl zasahovat do obchodních vztahů soukromých osob, což se tímto nepochybně děje, tak by se mohlo zdát, že jde o chvályhodnou snahu. Změny by skutečně mohly vést k tomu, že se snad konečně zredukuje absurdní množství lidí, kteří se živí hlavně prodejem životního pojištění. Velkou motivací těch mnoha desítek tisíců lidí byly právě vysoké provize (180-200% ročního pojistného), které dostávali ihned po podepsání smlouvy. Proto často docházelo a stále dochází k tzv.přepojišťování – tedy rušení starých a zakládání nových smluv, často bez jakéhokoliv důvodu. Nově se mají provize snížit a jejich výplata rozložit do delšího časového období.

Na druhou stranu v diskuzích, které se k tomuto tématu vedou v médiích (viz např. http://ekonomika.idnes.cz/online-rozhovor-s-katerinou-lhotskou-o-zivotnim-pojisteni-pqz-/test.aspx?c=A150519_113830_test_nio) je vidět absolutní nepochopení funkce životního pojištění, protože všichni oslovení stále zdůrazňují slovo odkupné, které klient dostane či nedostane při zrušení smlouvy a jak moc jej to poškodí či nepoškodí. O tom hovoří „potrefené husy“ – šéfové největších tzv.multilevelových společností To znamená, že hovoří o produktu, který většina těchto „poradců“ prodává a který s jmenuje investiční životní pojištění, které sdružuje dohromady pojištění a investování. O tom, jak nevýhodná tato kombinace je, můžete číst v článku    Nedělejte dvakrát stejnou chybu.

Nikdo ovšem neřeší jednu podstatnou věc – k zajištění rizik má sloužit klasické rizikové pojištění a k investování (spoření) přímá investice (např. do podílových fondů) a ne hybrid zvaný investiční pojištění, o kterém je stále řeč. U rizikového pojištění platí klient pouze za riziko (jako např. u pojištění nemovitosti). Žádné odkupné jej tedy nemusí trápit a při jeho ukončení nic netratí (s výjimkou karenční lhůty u pojištění různých rizik). Rizikové životní pojištění je tak samozřejmě pro klienty levnější, ovšem pro sjednavatele to znamená nižší provizi a proto většina z nich o možnosti rizikového pojištění před klienty vůbec nemluví a snaží se je „dotlačit“ k podpisu investiční pojistky.

Problém tedy není v provizích, ale v chování většiny poradců (resp. systému práce) ve velkých multilevelových firmách, kteří musí měsíčně vykázat určitý prodej (=výši provize), aby se udrželi na svém levelu. A provize je, jak již bylo řečeno, nejvyšší právě u investičních pojistek. Hlavně díky tomuto produktu se mohly tak rozrůst sítě velkých multilevelů, kde prodej životních pojistek tvoří až 70% příjmů, až se vše dostalo do neudržitelného stavu.

Tento stav je ale také částečně způsoben nízkou finanční gramotností mnoha lidí, kteří si mnohdy neověřují, co jim je nabízeno jako nejlepší řešení jejich potřeb.

Pro klienty z toho plyne několik poučení:

– řešit svoje zajištění klasickými rizikovými pojistkami, které jsou levnější
– žádat po poradci jednoznačné vysvětlení a zdůvodnění navrhovaných pojistek (jaká rizika mám mít pojištěná, v jaké výši a proč)
– na investování používat přímo podílové fondy nebo ETF
– vzdělávat se a získat alespoň základní znalosti o principech pojištění a investování

V souvislosti s uvedenými změnami lze tak jako v minulosti očekávat telefonáty „multilevelistů“, kteří budou chtít na poslední chvíli získat nějaké nové smlouvy za „vyšší“ provize. Budou zřejmě tvrdit různé věci, např., že se mění zákon a je nutné překontrolovat Vaše smlouvy, nebo že je nutné smlouvu změnit právě kvůli tomu zákonu, apod. Nenechte se tím zmást a pokud máte jistotu, že Vaše smlouvy jsou dobře nastavené, tak na tento „nájezd“ nereagujte.
Pokud si nejste jisti, tak si analýzu smluv nechte provést od poradce, který není závislý na provizích.

Petr Ondroušek – PO Investment