Po - Pá : 08:00 - 19:00
+420 603 383 742

Příspěvky z blogu

nemovitostní akcie

NESÁZEJTE NA JEDNU AKCII

///
Comment0
/
Categories

 

Chybami se člověk učí a platí to i o chybě, kterou jsem udělal před dvanácti lety, kdy jsem začínal pracovat v jedné z největších multilevelových poradenských firem.

Psal se rok 2006 a v  té době, stejně jako dnes, byl v plném rozkvětu realitní sektor.  Akcie nejen realitních firem stoupaly vzhůru a jednoho podnikavého manažera v oné poradenské firmě napadla „zlatá“ myšlenka, jak využít téměř konstantního růstu akcií rakouské realitní společnosti Immofinanz. Ta v té době patřila k jedné z největších v Evropě.  Do Brna za námi přijela paní manažerka z Vídně a přednesla nám prezentaci, jak skvělá budoucnost firmu čeká a ukázala nám, jaké konkrétní komerční nemovitosti firma vlastní (i v ČR).

Vývoj hodnoty akcií Immofinanz v té době vypadal takto:

Immofinanz

Tedy opravdu konstantní růst bez výraznějších výkyvů. Ta „geniální“ myšlenka využití takového rovnoměrného růstu spočívala v tom, že poradce klientovi spočítá, kolik peněz bude potřebovat v důchodu na pokrytí rozdílu mezi stávajícím příjmem a budoucím důchodem. Klient, kterému zbývá do důchodu např. 20 let, začne investovat do akcií Immofinanz (pravidelně nebo jednorázově ) a  zároveň si založí investiční životní pojištění, přičemž měsíční investice do životního pojištění byla vždy vyšší.

Po určité době (např. po 12 letech) budou mít akcie Immofinanz, které vlastní, tak velkou hodnotu, že z toho balíku peněz bude moci financovat dalších 8 let investiční životní pojištění.  A z výnosu životního pojištění bude mít v důchodu dost peněz, aby pokryl rozdíl mezi současným příjmem a důchodem.

Konstrukce nápadu graficky vypadala takto:

soukromá renta

První věc, která byla na pováženou – proč by se výnos z akcií měl vkládat do investičního pojištění, když by se teoreticky mohl vložit do klasického investičního portfolia (pominu-li nesmysl celé té konstrukce)?

V prostředí multilevelové firmy, kde musí poradce každý měsíc splnit určitý objem tzv. produkce (prodané produkty),  je to prosté – nejvyšší provize byly za investiční životní pojištění a tak si touto konstrukcí poradci zajistili vyšší příjem. To, že investice přes životní pojištění je mnohem dražší než přímá investice do podílových fondů, nikdo neřešil. Etika neetika, poradci sjednávali investice na velké částky.

Druhý problém byl, že tomu přihlíželi i majitelé poradenské společnosti, kterým se navíc ta myšlenka velmi líbila a propagovali ji. Nikdo nevnímal žádné nebezpečí, zdálo se, že to takto bude fungovat věčně.

Konstantního růstu si všimli i institucionální investoři  v Evropě (penzijní fondy, pojišťovny) a začali také nakupovat. To samozřejmě hnalo hodnotu čím dál strměji výš.

18.4.2007 dosáhla hodnota maxima – 10,08 euro a střetla se s úderem nemovitostní krize, takže za rok a půl spadla o 96% na hodnotu 0,33 euro (18.11.2008). V té chvíli to vypadalo na úplný krach společnosti, která se zachránila pouze za cenu odprodeje velké části portfolia komerčních nemovitostí. Za rok akcie povyskočila na 2,65 euro (16.10.2009) a zdálo se, že se vzpamatuje a pomalu se dostane zpět.

Bohužel se tak nestalo. Teď jsme v červnu 2016 a hodnota akcie je 2,06 euro (15.6.2018). Za devět let se tedy  vůbec nehodnotila.

Zde vidíte celý průběh až do letošního roku:

Immofinanz akcie

Přestože šlo o chybu jaksi kolektivní, vyvolanou okolnostmi a tlakem systému ve firmě, bohužel před svými klienty jsem to byl já, kdo porušil jednu z nejzákladnějších zásad – nesázet všechno na jednu kartu, resp. na jednu akcii.

Moje štěstí bylo, že šlo většinou o menší pravidelné investice (pouze jeden z mých klientů tam vložil jednorázově větší částku), které se po převedení do klasického portfolia složeného z podílových fondů podařilo za nějaký čas vrátit do plusových hodnot.

Každopádně pro mě to znamenalo jasné poučení nikdy nedoporučovat klientům investici do určité jednotlivé akcie, byť by to vypadalo na papíře sebelíp.

Od té doby důsledně dodržuji diverzifikaci portfolia prostřednictvím podílových fondů nebo ETF, protože ve fondu je zastoupeno několik desítek akcií. V portfoliu je několik fondů, takže by muselo zbankrotovat několik stovek firem, aby došlo k tomu, co se stalo s investicí do Immofinanz.

V současné době je (nejen) realitní sektor opět ve fázi vrcholného vzestupu, proto berte výše popsaný případ jako varování a nedejte se zlákat zaručenými nabídkami vysokých výnosů.

 

Petr Ondroušek

 

Chcete poradit, jak investovat? Kontaktujte mě.

Staňte se fanouškem facebookové stránky PO Investment – www.facebook.com/poinvestment

Chcete dostávat zajímavé články a tipy ze světa osobních financí a investování ?