KOUZLO TŘÍ KYBLÍKŮ 2 – REÁLNÉ PŘÍKLADY Z HISTORIE
V minulém článku jsme si představili kyblíkové portfolio. Podívali jsme se na to, co kyblíky představují, jak fungují a jaké jsou jejich hlavní výhody. Dnes detailněji prozkoumáme několik příkladů z historie a uvidíme, jak by v nich kyblíkové portfolio obstálo. Dozvíte se také, jak může náš důchod negativně ovlivnit tzv. “riziko posloupnosti výnosů”.
VELKÁ FINANČNÍ KRIZE 2008
Začněme hned u poslední finanční krize v roce 2008. Už minule jsme na našem příkladu viděli, že investorka Jitka díky svému kyblíkovému portfoliu krizi hravě překonala.
Jak přesně by se ale její portfolio chovalo od jejího odchodu do důchodu na začátku roku 2006?
Budeme znovu předpokládat, že Jitka si na důchod naspořila 2 000 000 Kč a každý rok bude chtít čerpat 100 000 Kč (tj. 5 % z původní částky), které bude pravidelně navyšovat o inflaci. Tento způsob čerpání renty se někdy nazývá tzv. “pravidlo 4 %” a jedná pravděpodobně o nejběžnější metodu pro pravidelné výběry z portfolia.
Své portfolio si Jitka stejně jako předtím rozdělila do tří kyblíků: 300 tis. Kč do krátkodobého (kde převažuje úročená hotovost a krátkodobé státní dluhopisy), 700 tis. Kč do střednědobého (kde převažují defenzivní nástroje, jako jsou státní či korporátní dluhopisy, zlato, případně nemovitosti) a 1 mil Kč do dlouhodobého (kde naopak převažují agresivní nástroje, jako jsou akcie).
Jak by v tomto scénáři Jitka dopadla? Na konci roku 2023, po 18 letech čerpání renty, by mělo Jitčino portfolio stále hodnotu 1 290 195 Kč. A to poté, co už v průběhu života v důchodu úspěšně vyčerpala více než 2 miliony Kč – přesně jak plánovala.
Obrázek 1: Reálná hodnota Jitčina portfolia v období 2006 až 2023
Poznámka: Simulace používá historické výnosy očištěné o vliv inflace, ani tak ale není zárukou budoucích výnosů a investičních výsledků.
Zajímavé je, z jakých kyblíků Jitka čerpala svou rentu v jednotlivých letech (viz obrázek 2). Záporné hodnoty představují výběry, zatímco kladné hodnoty znamenají jejich doplnění. Je vidět, že čerpání probíhá hlavně z posledních dvou kyblíků (tmavší barvy), kromě období po velkých poklesech na trzích, jako tomu bylo v letech 2008, 2018 a 2022. Po těchto propadech se vybíralo z kyblíku číslo jedna.
Obrázek 2: Reálné výběry a vklady do kyblíků v období 2006 až 2023.
V jedné z nejhorších finančních krizí všech dob by si tedy Jitka vedla poměrně dobře – čerpala své finance podle plánu (tj. pravidlo 4 %) a její portfolio po 18 letech v důchodu zůstalo stále nadpoloviční. Pojďme se ale podívat na další příklady hlouběji do historie.
ZLATÉ OBDOBÍ LET 1980 AŽ 2010
Jak by Jitčino portfolio obstálo, kdyby odešla do důchodu nikoliv v roce 2006, ale už v roce 1980? Podmínky čerpání pravidelné renty ponecháme stejné jako u předešlého příkladu.
Obrázek 3: Reálná hodnota Jitčina portfolia v období 1980 až 2010
Poznámka: Simulace používá historické výnosy očištěné o vliv inflace, ani tak ale není zárukou budoucích výnosů a investičních výsledků.
V tomto období by Jitka byla ještě úspěšnější! Nejenže by mohla bezpečně po dlouhých 31 let čerpat ze svého portfolia rentu přesně tak, jak plánovala. Na konci roku 2010 by Jitčino portfolio mělo hodnotu přes 7 mil Kč. A to poté, co už za svůj život v důchodu vyčerpala téměř 5,5 milionu Kč.
Všimněte si, že Jitka tentokrát v důchodu zažila nejen velkou finanční krizi roku 2008, ale dokonce také splasknutí tzv. internetová bubliny v letech 2000 až 2001. Její portfolio to ale bez problémů zvládlo, protože poklesy přišly až po dlouhém období vysokých akciových výnosů v první polovině její penze.
NEJHORŠÍ OBDOBÍ PRO ODCHOD DO DŮCHODU
Abychom nebezpečí poklesu na začátku čerpání renty lépe pochopili, podíváme na poslední příklad. Jak by si Jitka vedla, kdyby do důchodu odešla už v roce 1970? Toto období je ve finančním světě známé jako jedno z nejhorších období pro odchod do důchodu v novodobé historii.
Obrázek 4: Reálná hodnota Jitčina portfolia v období 1970 až 2000.
Poznámka: Simulace používá historické výnosy očištěné o vliv inflace, ani tak ale není zárukou budoucích výnosů a investičních výsledků.
Jak vidíte v grafu, i s chytrým kyblíkovým portfoliem by Jitce za použití pravidla 4 % došly peníze již v roce 1989. Jak je to vůbec možné, když při odchodu do důchodu v roce 1980 mělo její portfolio výsledky tak dobré? Důvod je ten, že v prvních pěti letech po roce 1970 Jitčino portfolio prošlo třemi roky s negativními akciovými výnosy, dvakrát z toho dokonce propady většími než 20 %.
Výnosy v několika prvních letech po odchodu do důchodu jsou přitom pro dlouhodobou životnost portfolia nejdůležitější. Tomuto fenoménu se odborně říká “riziko posloupnosti výnosů” (sequence of returns risk).
Investorům, kteří se s velkým poklesem setkají na začátku své penze, hrozí, že vyčerpají peníze určené k financování celého důchodu mnohem dříve, protože musí pro dosažení své cílové renty hned na startu prodat více cenných papírů. To způsobí, že jim zbude méně aktiv schopných generovat růst v pozdějších letech. Čelí tak velkému riziku, že nebudou schopni financovat celý svůj důchod. Co se s tím dá dělat?
Naštěstí existuje řešení, jak tento dominový efekt minimalizovat a vašemu portfoliu zajistit i v takto nepříznivém období co nejlepší možné výsledky. Jak na to? To se dozvíte v některém z příštích článků.
ZÁVĚR
Kyblíkové portfolio by se ve fázi čerpání renty chovalo v každém historickém období zcela odlišně. Délku období, po kterou z něj můžeme úspěšně čerpat rentu, ovlivňuje mnoho faktorů. Největší vliv na dlouhodobou životnost našeho portfolia mají výnosy v prvních letech po odchodu do důchodu – fenomén zvaný “riziko posloupnosti výnosů”. Pokud naše portfolio postihne velký pokles hned na začátku penze, o to více se nám zhorší budoucí výkonnost i možná délka čerpání renty. Je proto důležité tento efekt zohlednit při plánování důchodových výběrů. Naštěstí i v těch nejhorších scénářích existuje řešení, jak své portfolio co nejlépe ochránit. Více se o tom dozvíte v některém z dalších článků.
Připojte se: www.facebook.com/poinvestment