JAK NASTAVIT POJISTNÉ ČÁSTKY U ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

JAK NASTAVIT POJISTNÉ ČÁSTKY U ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
V poslední době se často diskutuje o změnách v provizích pro poradce za uzavírání životních pojistek (viz článek Sníží se provize, změní se něco? ) nebo o tom, jak nevýhodné je používat investiční životní pojištění ke spoření (viz článek Nedělejte dvakrát stejnou chybu).

Velmi málo se ovšem řeší podstata tohoto produktu a to je správné nastavení pojistných částek pro klienty.
Tedy to, na jaká rizika by měl být pojištěný a jak vysoké by měly být pojistné částky.

Z hlediska finančního plánu je přitom tento parametr naprosto zásadní. Protože finanční plán řeší cíle takzvaně „za každého počasí“ a musí být nastaven tak, aby klient a jeho rodina měli dost peněz v případě:

– smrti živitele (živitelů) rodiny
– invalidity (způsobené nemocí i úrazem)
– dlouhodobé pracovní neschopnosti

To znamená zajistit dostatečné prostředky na pokrytí těchto výdajů:

– splacení úvěru
– rodinných výdajů
– realizace cílů, které chce dosáhnout i v případě smrti nebo invalidity (např. financování studia dětí)
– alespoň nějaké renty pro rodinu

Všechny tyto potřeby ale není potřeba zajišťovat prostřednictvím pojistek, protože i v případě smrti, invalidity nebo dlouhodobé nemoci bude mít rodina nějaký příjem.

S jakými prostředky je možné kromě pojistek počítat v případě smrti, invalidity nebo dlouhodobé nemoci počítat?

– sociální dávky (invalidní důchod, vdovský důchod, sirotčí důchod)
– příjem druhého partnera
– majetek, který už rodina má (např. v podílových fondech)
– majetek, který by rodina v případě nutnosti mohla prodat (např.prodej velkého domu a koupě menšího bytu)
– pasivní příjmy (např.pronájem nemovitosti, podíly na zisku ve firmě, apod.)

V praxi se objevují různé postupy v určování pojistných částek, které se liší až řádově. Některý poradce klientovi doporučí pojistné částky v řádu statisíců, jiný v řádu miliónů.
Samotní klienti se velmi často pojišťují na nejvýše několik stovek tisíc.

Zde jsou některé nejčastěji používané způsoby určení pojistných částek:

POJIŠTĚNÍ PODLE VÝŠE HYPOTÉKY:

Podpis smlouvy o hypotečním úvěru je často prvním impulsem, kdy si člověk uvědomí, že by měl být nějak zabezpečen, aby mohl splácet hypotéku, i kdyby se mu něco stalo.

V bance je mu obvykle nabídnuto pojištění ve výši úvěru. Pokud by došlo k úmrtí nebo invaliditě, bude úvěr splacen z pojistky. Rodina tak splatí dluh, zbude jí dům nebo byt a bude moci žít ze zbývajícího příjmu a sociálních dávek.

Nedostatkem tohoto postupu je to, že nezohledňuje další potřeby a výdaje rodiny. Nebere zřetel na to, zda zbývající příjem spolu s případnými sociálními dávkami bude stačit na pokrytí životních nákladů rodiny aniž by musela výrazně snížit svůj životní standard.
Tento postup neřeší, jak postupovat v případě, že nemáme hypotéku. Co když jsme před uzavřením hypotéky bydleli v nájmu, který byl stejně vysoký, jako je nyní splátka hypotéky? Z hlediska závazků v tom není rozdíl. Čerpání hypotéky tedy nemusí vždy znamenat zvýšení výdajů a tím pádem nemusí nutně vyvolat potřebu pojištění.
Každopádně pro velkou část lidí znamená hypotéka posun k vyšším pojistným částkám.

POJIŠTĚNÍ PODLE PŘÍJMU:

Tento postup je založen na tom, že pojistná částka se odvíjí od násobku ročního příjmu, například 5 násobek. Je to jednoduché a zdánlivě logické – klient se pojistí na to, co by rodině těch 5 let chybělo.
Po této době se musí najít jiné řešení – snížit výdaje, zvýšit příjmy, najít si nového partnera, atd.

Ovšem jednoduchost toho řešení má některé nedostatky.

Nebere v úvahu:

– Závazky (Když je někdo pojištěn na ztrátu 5letého příjmu a má dalších 20 let splácet hypotéku, tak mu pojistka stačit nebude).
– Majetek klienta (Disponuje-li klient majetkem např. 3 mil. Kč, měl by být pojištěn jinak než ten, který tyto prostředky nemá. To samé platí v případě, že je klient
majitelem firmy vysoké hodnoty, která by mohla být v případě smrti nebo invalidity prodána).
– Věk (Jiné pojistné částky potřebuje 30-ti letý člověk a jiné 60-ti letý).

POJIŠTĚNÍ PODLE VÝDAJŮ:

Tento způsob počítá s pojištěním, které pokrývá rozdíl výdajů a zbývajících příjmů (v případě úmrtí či invalidity živitele) na určený počet let.

Například:

Měsíční příjem manžela je 40 000 Kč, příjem manželky 20 000 Kč, rodinné výdaje jsou ve výši 35 000 Kč/měsíc. V případě smrti (invalidity) manžela by příjmy rodiny klesly na 20 000 Kč (= pouze příjem manželky). To znamená, že každý měsíc by bylo potřeby pokrýt rozdíl 15.000 Kč. Pokud by chtěl klient pokrýt pojištěním výdaje na 5 let, bude pojistná částka
900.000 Kč (15.000x12x5).

Abychom výpočet zpřesnili, měl by ještě zohledňovat:

– sociální dávky (invalidní, vdovský a sirotčí důchod). Pak by propad příjmů byl nižší a nebyla by potřeba tak vysoká pojistná částka
– změnu výdajů v případě úmrtí (pravděpodobně budou nižší)
– pasivní příjmy – pokud by rodina v příkladu ještě pronajímala byt za 10 000 Kč, byla by potřebná pojistná částka opět mnohem nižší.

Tento postup má tyto nedostatky:

– nebere v úvahu majetek klienta (úspory, firma, apod.)
– nezohledňuje dlouhodobé závazky (například úvěr, který se má splácet ještě 20 let)
– cíle klienta – pokryjí se pouze výdaje na danou dobu, ale neřeší to splnění například splacení hypotéky nebo financování vzdělání dětí

POSTUP, KTERÝ POKRÝVÁ VŠE:

Tento postup velmi úzce souvisí s finančním plánem klienta. Při jeho tvorbě se počítá s příjmy, výdaji a stávajícím majetkem. Řeší se cíle – bydlení, finanční nezávislost, studium dětí, výše likvidní rezervy a podobně.

Finanční plán by měl řešit to, aby se dané cíle splnily i v případě nějaké neočekávané události (smrt, invalidita, dlouhodobá nemoc). Je to podobné jako při pojištění majetku, kdy očekáváme, že když nám shoří dům, budeme si moci pořídit podobný se stejným vybavením.

Na základě finančního plánu tedy zjistíme, kolik majetku potřebujeme, aby v případě výpadku příjmů byly:

– splaceny všechny závazky (dluhy)
– splněny všechny cíle, které chceme financovat
– splněna finanční nezávislost (renta), kterou finanční plán řešil
– pokryty výdaje rodiny – s tím, že musíme brát v úvahu příjem druhého partnera, sociální dávky, případný pasivní příjem (pronájem). Výdaje musí být pokryty až do důchodu (nebo do   finanční nezávislosti) a počítáme se sníženými výdaji v případě úmrtí.

Takto zjistíme, kolik peněz potřebujeme k tomu, aby se nám naše cíle v případě fatální události nezbortily jako domeček z karet.

Nevýhodou tohoto postupu je, že jeho výpočet je poměrně složitý a je k němu potřeba použít speciální programy. Musíme například počítat s inflací nebo s tím, že pokud rodina inkasuje pojistnou částku od pojišťovny, pravděpodobně ji ihned neutratí celou, ale měla by ji mít uloženou v nějakém investičním portfoliu, které bude generovat nějaký výnos. Od toho se také výpočet pojistné částky odvíjí.

Hlavní výhodou tohoto způsobu výpočtu je přesnost, protože zohledňujeme všechny podstatné skutečnosti:

– věk klienta (je zohledněn v čase, po který musí být pokryty výdaje rodiny)
– závazky (počítá se splacením všech dluhů)
– cíle (zajistí se jejich splnění stejně, jako by se nestala žádná katastrofa; to samozřejmě platí v obecné rovině čísel, jinak každá taková událost určitě rodinu na dlouhou dobu poznamená)
– majetek (jiné budou pojistné částky pro člověka s majetkem 5 mil. nebo s firmou za 10 mil a člověka, který nemá žádné úspory).
– příjem partnera (jeho výše má vliv na výši pojistných částek)
– pasivní příjmy (pokud jej máme, budeme potřebovat nižší pojistné částky)

Ze zkušeností, které mám se zpracováním mnoha finančních plánů a analýz stávajících pojistných produktů klientů, vyplývá, že většina z nich má velmi nedostatečně řešeno pokrytí důležitých rizk – smrti a invalidity. Většina klientů potřebuje pojistné částky v miliónech a nikoliv v řádech nízkých statisíců. Dost často mají lidé ve smlouvách varianty smrti nebo invalidity pouze úrazem, což je sice levné, ale neřeší to problém v případě nemoci. Navíc dle statistik je úraz příčinou úmrtí pouze z jedné třetiny.

Já k výpočtům používám poslední variantu s pomocí speciálního softwaru, ale ať je použit kterýkoliv z uvedených postupů, znamená to alespoň nějaký posun v kvalitě zajištění klientů a pomůže jim zodpovědět otázku, jak se správně pojistit.

Chcete analyzovat svoje stávající pojistné produkty a zjistit, proti jakým rizikům a na jaké pojistné částky byste měli být zajištěni?

Kontaktujte mě ZDE a dohodněte si nezávaznou bezplatnou schůzku.

Petr Ondroušek – PO Investment