FOND ŽIVOTNÍHO CYKLU NEBO VLASTNÍ PORTFOLIO?
FOND ŽIVOTNÍHO CYKLU NEBO VLASTNÍ PORTFOLIO?
Možná jste se již setkali s nabídkou investičních programů, které se jmenují fondy životního cyklu (life-cycle funds) nebo je dokonce máte ve svém portfoliu. Někdy jsou také nazývané jako programy životního cyklu (nejznámější jsou programy Horizont Invest, Rentier Invest). Někteří finanční poradci tyto programy nabízejí jako vhodnou formu investování na splnění všech cílů. Podívejme se na to, zda tomu tak skutečně je.
Jak tyto fondy fungují?
Jsou to vlastně speciální smíšené fondy, které v sobě kombinují akciové investice, dluhopisové investice a investice do peněžního trhu, tedy rizikové a méně rizikové třídy aktiv.
Fondy životního cyklu mají pevně daný investiční horizont, tedy rok, kdy budou investované prostředky vybrány a tomu přizpůsobují svoje složení, které se časem mění.
Při určování investiční strategie platí, že čím je kratší investiční horizont, tím konzervativnější by měla být investice. Pokud tedy máme naplánované, že peníze budeme potřebovat například za 20 let, můžeme si dovolit investovat agresivněji s vysokým podílem akcií (třeba až 100%). A až se budeme blížit cíli, měla by v portfoliu být akciová složka zastoupena pouze minimálně a naopak by mělo obsahovat vysoký podíl konzervativní složky (dluhopisy, peněžní trh).
A přesně na tomto principu fungují fondy životního cyklu. S blížícím se datem ukončení se portfolio fondu mění a zkonzervativňuje se. Na obrázku vidíte ukázku, jak konkrétně v průběhu času změna probíhá.
Obr.Alokace programu Horizont Invest společnosti Conseq
Na první pohled má tento postup jasnou logiku. Začnu investovat a za daný počet let si peníze vyberu. Takže pokud například chceme našetřit dítěti peníze na studium na vysoké škole, víme, za jak dlouho to asi bude a že peníze budeme vybírat v průběhu relativně krátkého času (5 let). Pro takový případ jsou fondy životního cyklu použitelné a vhodné.
Jenže ne všechny cíle mají investiční horizont daný jednorázovým výběrem. Typicky se to týká finanční nezávislosti, kdy si investováním budujeme objem majetku pro pobírání soukromé renty (viz Kolik je potřeba k dosažení finanční nezávislosti). Tyto peníze ovšem nebudeme vybírat najednou, ale třeba po dobu několika desítek let. Investiční horizont v tomto případě nekončí dosažením finanční nezávislosti nebo odchodem do důchodu, ale je tak dlouhý, jak dlouho je plánovaný výběr z portfolia. Peníze tedy nevybereme najednou a neuložíme je pod polštář nebo na spořící účet. Kdybychom to udělali, tak nám peníze brzy dojdou.
Proto i v době čerpání renty musí být část peněz v akciích (alespoň 30%). Kdybychom pro tento cíl použili fond životního cyklu, který na konci nemá v akciích nic, byli bychom na tom podobně jako s penězi na spořícím účtu.
V takovém případě je tedy vhodnější sestavit si individuální portfolio, které ve fázi výběru přizpůsobíme plánované délce výběru.
Fond životního cyklu nedokáže zohlednit individuální požadavky a má pro každého investora stejné portfolio a stejnou strategii. Pokud nechcete o svých penězích moc přemýšlet a hledáte jednoduché řešení nebo investujete velmi malé částky, jsou fondy životního cyklu jednou z možností. Než se ale pro takový fond rozhodnete, zjistěte si, jak je drahý. Tedy jaké má celkové náklady (TER). Není výjimkou, že tyto fondy mají náklady ve výši kolem 3% p.a., což je dost vysoká částka, která pak může snižovat výkonnost fondu.
Pokud ale budete věnovat svým penězům více času a vytvoříte si individuální portfolio složené z akciových a dluhopisových fondů, pak budou celkové náklady mnohem nižší s TER kolem 2% p.a.
Petr Ondroušek – PO Investment
Chcete pomoci s kontrolou nebo s nastavením Vašeho portfolia? Kontaktujte mě a domluvte si nezávaznou schůzku.
Staňte se fanoušky facebookové stránky PO Investment www.facebook.com/poinvestment